Zápas o duši 
         

Snad každý člověk chce být moudrý, vzdělaný a mít přehled. Získáváme znalosti o lidech, přírodě, vědách všeho možného druhu, o historii, hudbě, atd. Dobře víme, že i ty nejobsáhlejší znalosti jsou omezené. My všichni, kdo toužíme po vědomostech, je musíme nějak získat, musíme se je naučit. Zamysleli jsme se již nad tím, k čemu jsou nám dobré?

Veškerá skutečnost, která nás obklopuje, je zjevená pravda. Jistě jste slyšeli termín objektivní realita. Tato skutečnost může být zdeformována a tím ztratí na opravdovosti. Zdeformovaná pravda není totiž nic jiného než nepravda, tedy lež. Kdo by přijal tisíc lží, deformací nebo subjektivních názorů místo pravdy, je na tom stejně jako ten, kdo nepoznal objektivní realitu vůbec. Proto nám záleží na tom, aby naše znalosti byly založeny na poznání pravdy. Apoštol Pavel napsal:

Pavel říká, že ani jeden falešný bůh bohem není, byli jste otroci přeludu; vaše znalost byla k ničemu; spoléhali jste na neskutečnost, hodili jste kotvu do vzduchu, nezachytili jste se ničeho pevného. Nepravda a lež odhaluje jen to, že pravda musí existovat. Zdeformovat se dá jenom "forma". Bez pravých peněz nemohou být falešné, bez pravého Boha nemohou být falešní bozi. Nepravda, neskutečnost a lež mají s pravdou a skutečností jen společnou koncepci a to, že se za pravdu vydávají.

Jak poznáme pravdu? Nejlépe tak, že si na pravdu "posvítíme" nebo je na ní "posvíceno". Čeština je ve své výstižnosti přímo úžasná. Jestliže si na něco posvítíme nebo vysvětlíme, můžeme poznat pravdu v plném světle, jako objasněnou skutečnost. Kde není světlo, tam není "vidění", vědění ani poznání. Takový člověk tápe a poznává jen deformaci a tmářství.

Jaká další slova jsou odvozena od světla? Například svět, osvěta, svědectví, svědomí, svědčit, posvětit, svatý, svátek, svěcení, svatba, atd. Zaměříme se na slovo svatý, které působí jako ježek v dlaních nesvatého člověka. Svatý je svatý ne proto, že je součástí určitého náboženského systému, ale proto, že je osvícen paprskem Božího světla. Další skutečností zůstává, že od Adama přicházejí na svět lidé duchovně slepí. Jenom svatý, v tom pravém slova smyslu, může vidět a vědět, protože vidí pravdu, skutečnost a realitu skrze Boží osvícení.

Bůh stvořil světlo již první den. O světle se zmiňují stovky veršů Božího slova. Křesťanovy vědomosti jsou osvíceny Božím světlem:

Bez Božího světla nemůžeme pochopit souvislosti uspořádání našeho světa. Tím, že poznáme Boží osvětlující a vysvětlující principy, stáváme se světlem, tedy svatými.

Svatí jsou posvěceni což doslovně znamená, že jsou odděleni od těch, kdo chodí ve tmě.

Pán Ježíš Kristus dává naději i nám, když řekl:

Ten, kdo odmítá svatou, tedy poznanou pravdu, a přikloní se raději k temnotám neznalosti, bude odsouzen. Slepota ke Světlu má mravní povahu zakotvenou v soběstředné zvůli. Duchovní slepota nemá nic společného s tělem, ani s inteligencí.

Víte co nám světlo odhalí? Naši nahotu před Bohem, jak jsme hříšní a od Boha odděleni. Světlo nám odhalí, proč potřebujeme Spasitele. Světlo nám odhalí co se stalo na kříži i to, že nás Pán Ježíš zastoupil v potrestání, aby vytrpěl trest, který patří nám. Vím, že mnozí namítnou, že Ježíšovo ukřižování je jen biblická ilustrace a podobenství pro důvěřivé pošetilce. Podívejme se kdo je pošetilý:

Kdo klopýtá, neprošel osvětou, nemá vysvětlení, není osvícen, není v něm světlo, není v něm znalost, není lampou, není jednoduše ani svatý, ani posvěcený, ani spasený. Jenom svatí jsou znalí té nejdůležitější pravdy o spasení.

Světlo odhaluje tmářství a současně nabízí naději:

Až se vám, kteří dosud osobně neznáte Boha, jednou a provždy rozjasní, potom:

    Předchozí článek () 
    Následující článek ()