Zápas o duši

• Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život (Římanům 5,10).

Nejsem spasen vírou. Vírou pouze přijímám skutečnost, že jsem spasen. Nejsem spasen ani pokáním. Pokání je pouze znamením toho, že jsem si uvědomil, co pro mě Bůh udělal v Ježíši Kristu. Často jsme v nebezpečí zaměňovat důsledek za příčinu. Ospravedlňuje mě snad u Boha moje poslušnost nebo oddanost? V žádném případě! U Boha jsem ospravedlněn především proto, že Kristus zemřel. Když se k Bohu obrátím a vírou přijmu, co zjevuje, smíření Kristova kříže okamžitě napraví můj vztah k Bohu. Ospravedlněn jsem v důsledku nadpřirozeného zázraku Boží milosti, ne kvůli tomu, že lituji svých hříchů ani proto, že činím pokání, ale kvůli tomu, co vykonal Ježíš. Boží Duch přichází v zářivém světle s ospravedlněním a já vím, že jsem spasen, i když nevím, jak se to stalo.

Spasení od Boha se nezakládá na lidské logice, ale na obětní smrti Ježíše Krista. Znovu se můžeme narodit pouze díky smíření v našem Pánu. Hříšní mužové a hříšné ženy mohou být proměněni v nová stvoření nikoli skrze pokání či víru, nýbrž díky úžasnému Božímu dílu v Kristu Ježíši, které předchází každou naši zkušenost (viz 2. Korintským 5,17-19). Nepřekonatelnou jistotou ospravedlnění a posvěcení je Bůh sám. Nemusíme se o tyto věci snažit sami - staly se už skrze smíření v Kristově kříži. Božím zázrakem se nám nadpřirozené stává přirozeným a uvědomujeme si, co Ježíš vykonal:

• Dokonáno jest! (Jan 19,30).

- Oswald Chambers - To nejlepší pro Jeho slávu

Předchozí článek ()

Následující článek ()