 |
Raketový vědec apeluje na studenty ve Španělsku |
 |
|
(LAM News Service) – Abyste byli misionářem, nemusíte být raketovým vědcem, ale Edwin Kerr říká, že to hodně pomáhá. Edwin, který slouží odlišným způsobem společně se svou manželkou v Seville ve Španělsku, je bývalý vědec NASA, který využívá svoji minulost a vědomosti, když svědčí na univerzitních kolejích o Kristu. „Ve svých přednáškách dokazuji, že objevy 20. století svědčí o tom, že příběh o stvoření zapsaný Mojžíšem je naprosto pravdivý,“ vysvětluje Edwin. „Sled událostí, příchod světla a tmy, tři dny nezbytné ke stvoření země jsou přesně potvrzeny. Také původní světlo bylo vyfotografováno vědci NASA a je dokonalé, právě tak, jak řekl Bůh,“ dodává. „Jsou příležitosti, kdy jsou lidé zklamaní, když se dozví, že existují vědecké důkazy o Bohu,“ říká Edwin, který je ze sboru Falls Church ve Virginii. „Útočí starými známými otázkami. Po jedné přednášce mi řekl jeden doktorant, že následující den studenti úplně zuřili, protože mě nemohli nachytat.“ Edwin přednášel v rámci své služby na univerzitách po celém Španělsku a konfrontoval studenty i profesory s evangeliem. Jeho webovou stránku ´Tři moderní objevy a stvoření světa´ můžete nalézt na http://members.kconline.com/kerr/cosmos/.
|
|
|
|
Křesťanství se stěhuje na jih, západní vliv slábne. |
|
|
(Knight Ridder Newspapers) - Když učenci mluví o umírajícím křesťanství a o rostoucím oddělování se státu od církve, profesor Pennsylvánské Státní Univerzity Philip Jenkins vždycky připomíná jedno slovo: Jih. Tím nemyslí jih USA, jako jsou státy Georgia či Mississippi, ale jižní oblasti Latinské Ameriky, Afriky a Asie. Tam křesťanství žije a roste. „Křesťanství není ve stavu pádu,“ říká Jenkins, univerzitní profesor dějin a náboženství. „Rozmáhá se a roste, ať jde o absolutní počty nebo o procenta.“ Ve své poslední knize: „Příští křesťanstvo: Příchod globálního křesťanství“ Jenkins nabízí svůj pohled na světový demografický vývoj, který se velmi liší od pohledů jiných. Věří v něm v pokračování vývoje, který poprvé postřehli křesťanští učenci koncem sedmdesátých let. Křesťanství zůstává vyznáním třetiny lidí světa, většina křesťanů ale již nepochází z USA a z Evropy. Děj se přesouvá na jih a typickým křesťanem dnešních dnů je latinskoamerická nebo africká žena. Evropané dnes tvoří jen 28% všech křesťanů, zatímco v roce 1900 to bylo 70% - uvádí Dana L.Robert, profesor theologie na Bostonské univerzitě, často píšící o světovém křesťanství. Jenkins předpovídá, že kolem roku 2050 bude mít pět národů světa po alespoň 100 milionech křesťanů. Jen jeden z těchto národů bude součástí „průmyslově vyspělého světa.“ Ty ostatní budou: Brazílie, Mexiko, Filipíny, Nigérie a Konžská demokratická republika (dříve Zaire). Zprůmyslnění, vědecký pokrok a stěhování obyvatel do měst náboženství většinou odsunuly na okraj povědomí obyvatel Západu. |
|
|
|
Láska a spasení mluví hlasitě v každém kulturním prostředí. |
|
|
(Mission Network News) - Výzvy Američanům ke zvýšené bdělosti v muslimských oblastech přicházející po zářijových teroristických útocích svět misie příliš nezměnily. John Linder, přestavitel Christian Aid Mission uvádí, že skutečnou hrozbou pro domorodé křesťany vyznávající víru lidmi často pokládanou za prozápadní je to, že obecně zvyšují náboženské zanícení v tradičně muslimských oblastech. „Mnoho muslimů se následně na křesťany velmi zlobí a je i více pronásledování. Proto je nyní život křesťanů v islámských zemích obtížnější.“ Linder dosvědčuje, že přes veškerý útisk mluví svědectví lásky a Božího slitování hlasitě všude tam, kde křesťané pomáhají trpícím. „Christian Aid se pokouší pomáhat všem těmto misiím pomáhajícím a svědčícím afghánským uprchlíkům i jiným ubožákům v dalších zemích. Potřebujeme modlitby za ochranu křesťanů před nebezpečím falešného výkladu tak, aby jejich cesta byla všem lidem kolem nich svědectvím lásky, ne ohrožení. |
|
|
|
300 milionů pravoslavných křesťanů slaví 5. května Velikonoce. |
|
|
(Religion Today) - Orthodox World News připomíná, že datum pravoslavných Velikonoc vychází z rozhodnutí prvního ekumenického koncilu nerozdělené Církve konaného v roce 325 v Nikáji v Malé Asii v době císaře Konstantina. Podle tohoto rozhodnutí se datum Velikonoc určuje ze dne jarní rovnodennosti a z fáze měsíce. Tudíž, letošní Velikonoce připadají na první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti podle tehdy (a pro ortodoxní i dnes – pozn. překl)platného Juliánského kalendáře. Kdyby úplněk připadl na neděli, Velikonoce jsou až příští neděli. Letos je tímto dnem 5. květen. Duchovní představitel 1.5 milionů pravoslavných Američanů arcibiskup Demetrios konal slavnostní bohoslužby na Velký Pátek 3. května v arcidiecézní katedrále Svaté Trojice v New Yorku. Bohoslužby Vzkříšení začnou s sobotu 4.května v 11 hodin večer. |
|
|
Zprávy HCJB 2.5.2002
Zpět