Zprávy HCJB 17.1.2010 - 23.1.2010

	HCJB Global Hands pomáhá na HAITI
	Víme, že naši přátelé z celého světa prožívají zármutek s lidmi na Haiti, kteří ničivé úterní zemětřesení přežili. Rádi bychom vás informovali o tom, jak zmírňují utrpení na Haiti. Na žádost organizace Samaritan Purse (Samaritánův měšec), která na Haiti již pracuje, HCJB Global Hand vyslal na místo katastrofy sedmičlený lékařský tým z Ekvádoru. Členy týmu jsou dva chirurgové, dva rodinní lékaři, anesteziolog, zdravotní sestra a vodní inženýr. Tým přistál v Port-au-Prince v pátek 15. ledna a nyní slouží v Baptistické misjní nemocnici v Port-au-Prince. Nemocnice má 100 lůžek a leží 20 kilometrů od epicentra zemětřesení. Ředitel nemocnice, Kyrk Baker, označuje situaci jako kritický stav. Neuvěřitelné množství zraněných svážejí do nemocnice nejrůznější vozidla. Pacienti leží na zemi po chodbách, další čekají v dlouhých frontách na základní ošetření. Tým HCJB Global Hands bude pomáhat v příštích týdnech a potřebuje vaši pomoc a modlitby. Další aktuální informace najdete na: www.hcjb.org
	Zápisník účastníka
	Dochází nám nafta, nástroje a čistá prostěradla, takže využiji tuto chvíli, abych se s vámi podělil o to, co se dělo v posledních hodinách. V pátek ráno jsme dorazili na letiště Haiti na palubě luxusního tryskáče Leer, který nám byl poskytnut v rámci humanitární pomoci majitelem letounu. Do Baptistické nemocnice jsem dorazili odpoledne, krátce jsme se přivítali s vyčerpanými pracovníky, kteří na náš příjezd netrpělivě čekali. Stovky zraněných lidí byli na chodbách, všechna lůžka byla dávno obsazená těmi, kteří byli v pořadníku na operace. I když máme dva chirurgy ortopedy a anasteziologa, jsme omezeni rozsahem operací, které můžeme provádět. Do půlnoci jsme měli za sebou 10 případů. Nejrychleji jsou prováděny urgentní zákroky, což jsou amputace. Následovalo šest hodin spánku. Za celý den bylo úprovedeno dalších 15 operací. My, nechirurgové jsme hodnotlili jednotlivé případy a určovali pořadí, podle závažnosti zranění a míry ohrožení života. Sepse, infekce, komplikované zlomeniny a malé děti měly přednost. V sobotu bylo odoperováno dalších 15 nejohroženějších pacientů. Končili jsme opět o půlnoci. … Opět jen telegraficky. Naftu pro generátory máme, sádrovací materiál a chirurgické potřeby na fixaci zlomenin, jídlo, vodu, v omezeném množství. … Noví pacienti přicházejí nebo jsou přiváženi, mění se pořadí operací. Díky Bohu, někteří zranění postupně nemocnici opuštějí, což je ve své podstatě zázrak. Ptal jsem se téměř všech pacientů s nimiž pracuji, a vypadají, že by nemocnici mohli opustit, zda mají kam jít. Nikdo z nich se nemá kam vrátit. Někteří z nich mají příbuzné ve vyšších polohách a vzdálenějších místech, ale mnozí z nich budou potřebovat další operaci a aby se vrátili do nemocnice je za současné situace nemožné.… Nejtěžším okamžikem včerejšího dne byla dívenka, podle odhadu asi desetiletá. Umřela a my jsme ani nevěděli, že je v nemocnici. Nevím, zda lékaři před námi věděli, že jí není pomoci. Všechny síly lékařů jsou soustředěny na ty, o niž doufají, že přežijí. Žena, která mi překládá řekla, že toto je šesté z devíti dětí, které v zěmětřesení zahynulo. Rodina prosí o fotogtrafii. (Byl jsem to já, kdo vyhověl jejich přání). … To, jak prožíváme tragedie a zármutek je relativní. Včerejší poslední pacientka, kterou ošetřoval Marek Nelson byla asi malá dívenka. Měla obrovskou ránu na levé noze, rozdrcené kosti, … infence zasáhla celou ránu. Marek si nebyl jistý co uvidí, až ránu očistí v anastezii (ketalar), který způsobuje, že dítě vypadá jako by bylo při smyslech, ale nic necítí. Když ránu očistil a zjistil rozsah zranění, její operace byla upřednostněna, … všem se nám nejen ulevilo a když jsme ji později slyšeli jak si nejdříve pobrukuje a potom si začala zpívat, byli jsme nesmírně šťastní. Zpívala kreolsky, nerozuměli jsme co říká, ale jedna z překladatelek se rozářila a řekla – zpívá: „jsem zachráněna, jsem zachráněna …“ Prosím modlete se za nás, pokud to není nezbytné, neodpovídejte nám, ale modlete se. Všechny systémy jsou přetíženy, vše je zpomalené, … i když by nás vaše slova jistě potěšila i povzbudila, naše práce by se zpomalila. Vím, že je to vás těžké, … díky, že na nás myslíte a děkujeme za veškerou modlitební podporu. Všichni jsme rádi, když se za nás někdo modlí a jsem si jistý, že to platí i o Haiťanech. Právě naskočil agregát, odcházím do služby. Steve
	Další zprávy týmu HCJB GLOBAL HANDS
	Sheila Leech a tým HCJB Global Hands pokračuje ve skvělé práci v této zemětřesením zdevastované zemi. Začínáme ráno v 8 a končíme mezi 11 a 12 večer. Všichni jsme vyčerpaní, ale je zde již 18 lékařů a dnes přijeli další. Stav zraněných se zhoršuje kvůli infekcím, takže je prováděno mnoho amputací. Tým spolupracuje s dvěma haitskými lékaři, Dr Claude and Dr Bernard, kteří pracují non-stop od chvíle, kdy to vše začalo, i když sami přišli nejen zdravotní personál, ale i rodinné členy. Prosíme, modlete se za ně. V nemocnici je strašlivý zápach smrti. Márnice je přeplněná. Zvažujeme masové hroby, protože není kdo by mrtvá těla převzal. Žádné normální cesty uvědomění pozůstalých nefungují. Martin pro nemocnici zajišťuje zásobování vodou. Díky vodním filtrům máme vodu z blízkého rybníku. Nemocnici hrozilo, že bude bez vody. Docházely zásoby nafty, měli jsme jen jednodenní rezervu. Dnes byly dovezeny dvě cisterny, takže máme naftu na týden. Díky Bohu. Naši partneři na Haiti, „Samaritánův měšec“, zítra přesouvají ne-medikální personál do míst poblíž letiště. Martin se rozhoduje, zda má jít s nimi, aby zajišťoval vodu na jiném potřebném místě, nebo zůstal s námi. Modlete se, abychom se rozhodli co nejlépe. Členové týmu dostávají od misijních rodin jedno jídlo denně. Jídlo nám vlastně poskytují děti misijních rodin. Starší děti převzaly odpovědnost za chod domácností. Jejich rodiče pomáhají, kde je třeba. Většina matek pracují jako zdravotní sestry. Pokud chcete vidět nějaké fotky práce týmů, zde jsou: www.flickr.com/photos/hcjbglobal/sets/72157623085046733/with/4280954404/ BBC pokračuje v reportážích o týmu Martina. Rozhlasové reportáže jsou vysílány na BBC. Může sledovat jeho zápisník na webu: news.bbc.co.uk/2/hi/americas/8458915.stm HCJB GLOBAL HAND
	Z deníku zdravotnického týmu z Haiti
	Baptistická misijní nemocnice Máme za sebou další neuvěřitelný den záchrany životů v Baptistické misijní nemocnici, kde jsem součástí víceúčelového týmu, který dorazil na místo minulý pátek. Tato nemocnice je jedna z mála, která přežila úterní zemětřesení. Informace o tom, že nemocnice funguje a že zahraniční lékaři pomáhají pacientům, se mezi lidmi rychle šíří. To znamená, že kapacita nemocnice i personálu je maximálně vytížena a musíme dělat obtížná rozhodnutí, která se týkají živých i mrtvých – co máme dělat dřív. Musíme kopat hromadné hroby pro ty, kteří již zemřeli a z rodiny není kdo by pohřbil jejich těla. S největší pravděpodobností členové rodiny rovněž zahynuli. Zápach smrti je všudypřítomný; něco takového jsem nikdy nezažil. Co se týká živých pacientů, kteří čekají na ošetření, i když by za normálních okolností měli přednost kvůli vážnosti zranění, přijíždějí další, kteří jsou v kritickém stavu. Lidé přicházející do nemocnice říkají, že z trosek jsou vyprošťována těla ještě po šesti dnech. Nemocnice je ve velkém stresu, dochází nám materiál k ošetřování, nafta pro generátory a voda. Situaci neumím popsat jinak než, že je to zázrak, jak se všechny potřeby naplňují na poslední chvíli. Nákladní auto přivezlo nové zásoby materiálu ve chvíli, kdy nám došel fixační materiál na zlomeniny. Někomu dalšímu se podařilo doplnit zásobník nafty, když už nám zbývalo posledních pár galonů. Když nemocnice hlásila, že dochází voda, začala pracovat záložní filtrační jednotka. I v této zoufalé situaci vidíme úsměvy naděje. Když jsem procházel oddělením s kamerou, chytil mě za ruku muž, jehož syn byl po operaci a trval na tom, že musím udělat jeho fotku, protože syn bude žít. Na stejném oddělení se kaplan modlil s pacienty a společně zpívali chvály. Bylo to velmi působivé, vidět jak se rozlévá pokoj ve tvářích pacientů na oddělení, které je plné bolesti a neskutečného utrpení. Estima Yonel je další osoba s širokým úsměvem na tváři. Je to dvanáctiletý pasáček ovcí, který právě sestupoval se svým stádem z hor, když udeřilo zemětřesení. Z úbočí se valily obrovské balvany, které rozdrtily jeho nohu a paži. Chirurgové pracovali dlouho do noci, aby jej zachránili. Jeho bratr a sestra seděli u postele a všichni tři se smívali. Martin news.bbc.co.uk/2/hi/americas/8458915.stm
	Jeden z mnoha záchranných příběhů
	Díky všem za modlitby za zdejší trpící i náš tým HCJB Global Hands, který pomáhá postiženým. Rád bych se s vámi podělil o další příběh našeho týmu. Paní Alexis k nám byla přijata s vnitřním krvácením. Byla ve špatném stavu a zdálo se, že operaci nepřežije. Chirurgové objevili a ošetřili dva krvácející vředy. Ztratila hodně krve, ale noc přežila. Její hemoglobin poklesl na 2 a nutně potřebovala transfuzi. Jeden z nemocničních pracovníků, který vykládal nějaký meteriál, který přivezl tým Samaritánova měšce, si vzpomněl, že v zásilce zahlédl transkuzní kit. Našel jej, ale chyběl zásobník na krev. Díky Bohu po dalším hledání objevil chybějící sáček. A nejen to. Zjistili jsme, že máme i dárce se stejnou krevní skupinou, kterou jsme potřebovali. Byl to Dr. Leonardo. Na fotografiích můžete vidět chirurga, který se stal dárcem své krve na záchranu pacientky. Chceme vyjádřit dík jmenovanému chirurgovi i pracovníkům Samaritánova měšce, kteří zásilku potřeb doručili. S jejich pomocí můžeme otevřít další operační sál. Prostřednictvím YouTube můžete vidět práci týmu, který vede Sheila Leech. youtu.be/jLd8kxoRLEk?a
	Další zprávy zdravotního týmu HCJB GLOBAL HANDS
	Alexis, žena, která včera dostala transfuzi krve jednoho z našich lékařů, začala mít dnes ráno potíže. Krevní tlak klesal, ledviny přestaly pracovat a následně ani plíce nezvládly zátěž. Lékaři manuálně udržovali dýchání pacientky asi hodinu, ale přes veškeré úsilí, nemohli udělat více. Děkujeme Bohu, že šlo o věřící ženu a její bratr, který jí doprovázel, je rovněž věřící. Po její smrti řekl: „Teď je jí lépe, je s Pánem Ježíšem“. Potom se obrátil k ošetřujícícm lékařům a poděkoval jim, že udělali vše, co bylo v lidských silách. Celý náš tým prožívá tuto bolestnou ztrátu s rodinou, ale současně se radujeme, že skončilo utrpení. Alexis je u svého Pána. Děkujeme za všechny modlitby a prosíme, modlete se za rodiny postižených. Musím ještě opravit předchozí informace, kdo byl v tomto případě dárcem krve. Nebyl to Dr. Leonardo, ale Dr. Eckehart Wolfe, německý chirurg, který slouží dlouhá léta v misijní nemocnici HCJB v Shellu. Podle dostupných informací v Port Au Prince funguje pět operačních sálů; z toho dva z nich jsou právě v Baptistické misijní nemocnici, kde pracuje náš tým. Soustavně se potýkáme s nedostatkem zdravotního materiálu. Některé operace musíme odložit dokud nepřijdou nové zásilky. Martin Harrison říká: „V jedné chvíli pohřbíváme těla, která nám v nemocnici zůstávají a v přístím okamžiku ošetřujeme novorozence, kteří přicházejí na svět na porodním sále.“ Velkým rizikem pro pacienty je tetanus. Většina obyvatel není očkována. Další Martinovy informace a fotodokumentaci o práci týmu HCJB Global Hands najdete na: news.bbc.co.uk/2/hi/americas/8466989.stm

Zpět	Další zprávy: www.prayer.cz